Světový den chleba se slaví 16. října, letos ve znamení zdražování
Světový den chleba je každoročně připomínán 16. října jako svátek základní lidské potraviny a oslava pekařské profese. Přestože kvalita českého chleba a bohatý sortiment na trhu jsou jedny z nejlepších v Evropě, vyhlížejí čeští pekaři do budoucna s obavami. Náklady na výrobu chleba letos skokově rostou a pekaři budou muset upravit ceny svých produktů, aby zajistili jejich výrobu a vysokou kvalitu pro zákazníky.
Češi mají kvalitní a levný chléb
Český chlebový trh je v současnosti jeden z nejvyspělejších v Evropě, co se týče sortimentní nabídky a kvality chleba. Chléb u nás vyrábí okolo 700 klasických pekáren. Ročně se vyrobí 275 tisíc tun chleba, denně 1 milion upečených kusů. Spotřeba chleba se po dlouholetém poklesu ustálila na hodnotě 40 kg na osobu a rok. Měsíčně utratí průměrný Čech za chléb okolo 120 Kč. Spotřebitelská cena 1 kg chleba je v Česku velmi nízká – dle aktuálních údajů ČSÚ jde o 29,76 Kč, což je v rámci států EU 5. nejlevnější chléb.
Zvyšují se farmářské ceny
„Výkupní cena potravinářské pšenice vzrostla oproti loňskému roku podle posledních údajů z letošního srpna o téměř 17 % na 4821 korun za tunu. Cena semen řepky olejné se za stejné období zvýšila v meziročním srovnání o 19 % na 11 739 korun za tunu. To se promítne do cen surovin, které jsou zásadní pro pekařskou výrobu. Tento cenový nárůst připisujeme především návaznosti českého trhu na globální trh, na němž se zvyšují ceny rostlinných komodit. Na výkupní ceny mléka pak současně může mít vliv zvýšená poptávka po mléčném tuku v době vánočních svátků. Popsaný růstový trend ohledně takzvaných farmářských cen zdaleka nekopíruje růst výrobních nákladů zemědělských prvovýrobců. Zvyšují se mzdové náklady, ceny energií, obalových materiálů, krmných směsí nebo minerálních hnojiv. Zemědělci se tak dlouhodobě potýkají s nízkými výkupními cenami, které se v některých případech pohybují dokonce pod výrobními náklady,“ upozorňuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Zvyšuje se poptávka po doma upečeném chlebu
Rostoucí cena a zejména covidové období mělo tak vliv na enormní nárůst zájmu o kvalitní, vlastní doma upečený chleba. Projevilo se to zejména u prodejců pekařských surovin a potřeb, jako jsou třeba kvalitní směsi, ale zejména pomůcky, jako třeba ošatky na kynutí chleba z ratanu nebo slámy.
Trendy na chlebovém trhu
U zákazníků, kteří nepreferují doma upečený a dávají přednost kupovanému, roste zájem o kvalitní kvasový chléb, zvyšuje se poptávka po chlebech se zdravotními benefity, jako je chléb vícezrnný, celozrnný či chléb s vyšším podílem žitné mouky. Již 1/3 veškerých prodejů tvoří chlebové speciály se specifickým složením surovin, které se od běžných chlebů liší také hmotností či neobvyklým tvarem. V rámci gastroturistiky a chalupaření roste obliba čerstvých, nebalených chlebů od lokálních řemeslných pekáren. Trendem je vyrábět chléb „na míru“ pro specifické zákaznické skupiny – požadavkem trhu jsou menší balené porce pro single domácnosti, chléb určený pro grilování, chléb vhodný pro večerní konzumaci atd.
Rostoucí náklady ovlivní ceny pečiva
Od počátku letošního roku dramaticky rostou vstupní náklady, které negativně ovlivňují ekonomiku pekáren. Cena hlavní suroviny mouky stoupla od jara meziročně o 25 %, cena oleje o 65 %, cena cukru o 15 %. Balení pekařských výrobků se prodražilo v průměru o 30 %. Pekařský obor je energeticky velmi náročný – proto má zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu o téměř 100 % tvrdý dopad do ekonomiky firem. Stejně tak růst cen PHM je pro pekárny, které rozvážejí své výrobky do obchodů i 3x denně, zdrcující. A klíčovým nákladem je i navyšování mezd zaměstnanců pekáren, které je nezbytné proto, aby byla zajištěna výroba a každodenní zásobování obchodů.
„Od začátku letošního roku stouply pekárnám celkové náklady o cca 30 %. Realizační ceny základních výrobků, jako je chléb či rohlík, přitom dle ČSÚ dlouhodobě stagnují. Tato situace je pro pekárny neudržitelná. Pokud by neuvedly do souladu rostoucí náklady s cenami svých výrobků, desítky z nich by musely ukončit podnikání. To by výrazně ochudilo český pekařský trh, který je přitom jeden z nejvyspělejších v Evropě,“ konstatuje výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal a doplňuje: „Nezbytná úprava cen pekařských výrobků by spotřebitele neměla výrazněji finančně zasáhnout. Například průměrný Čech zkonzumuje ročně 40 kg chleba, jehož spotřebitelská cena je 30 Kč za kg. Případné zvýšení cen pekařů v úrovni rostoucích nákladů by znamenalo měsíčně výdaj 30 Kč navíc. Stejně tak spotřebitelská cena rohlíku v marketu 1,90 Kč je z pohledu pekařů neúměrně nízká. Řetězce by mezi sebou neměly soutěžit o nejnižší cenu rohlíku, ale o jeho vysokou kvalitu.“
